Přeskočit na hlavní obsah

Filmová série: Filmy o 2. světové válce


Opět je první neděle v měsíci, a to znamená, že pro vás mám další sérii filmových tipů. Tentokrát jsou filmy zaměřené na 2. světovou válku. Tohle historické období mě zajímá nejvíc ze všech. Zřejmě pro nespravedlnost. Protože v ostatních jiných válkách lidé věděli, proč jdou bojovat a že existuje možnost, že se nikdy nevrátí. Tihle lidé ale netušili, co se s nimi stane, proč a kam jedou..

Lidice (Česko/Slovensko, 2011)
Stručný děj: Příběh obyčejných lidí, kteří se absurdní shodou náhod připletli do cesty dějinám. Nabízí pohled na tragický osud Lidic za 2. světové války z neobvyklé perspektivy. Přibližuje osudy obyvatel Lidic skrz mezilidské vztahy, a to zejména lásku, která stojí na začátku celého příběhu.Rok 1942 - německá propaganda úzkostlivě tají genocidu páchanou na civilním obyvatelstvu. Po atentátu na druhého muže třetí říše Reinharda Heydricha však udělá výjimku. Po vypálení malé české vesnice Lidice, vše vyhlásí do světa. Jako záminka k vypálení obce stačí jeden milostný dopis. V době svého tragického konce, v červnu 1942, měly Lidice za sebou dějiny trvající nejméně šest staletí. Nacisté chladně popravili všechny lidické muže, ženy a děti nechali převézt do koncentračního tábora. Některé děti dali na převýchovu. Celková bilance - 192 popravených mužů, 58 žen zemřelo v koncentračních táborech a 88 dětí bylo posláno do plynu. Obec Lidice byla vymazána z map a srovnána se zemí. Film byl vytvořen podle skutečné události.
Můj názor: Myslím, že to byl zrovna film Lidice, který mě naprosto zasáhl. V té době jsem si poprvé uvědomila, co se stalo. Že lidé umírali bezdůvodně, jen proto, že si někdo něco myslel a chtěl to zrovna tak.V Lidicích je nyní postaven památník a já bych ho jednou chtěla navštívit, abych uctila památku těmto obětem.
♥.

Colette ( Česko/Slovensko/Nizozemsko, 2013)
Stručný děj: Milostný příběh zajatců Viliho a krásné belgické židovky Colette vypráví o osudu tajné lásky v prostředí hrůzy a smrti, o tenké hranici mezi dobrem a zlem a pravdou a lží. V osvětimském koncentračním táboře se před námi odhaluje nelítostný svět každodenního boje o přežití. Vládne tu přísná hierarchie i mezi samotnými vězni. Obchoduje se se vším, co může zachránit život, nebo alespoň na chvíli oddálit smrt. Židovka Colette přijíždí do Osvětimi transportem z Belgie. Vězeň Vili ji poradí, co má říci při selekci, a tím ji zachrání před smrtí v plynové komoře. Colettiny krásy si brzy všimne fanatický důstojník SS Weisacker a zaměstná ji ve své dílně. Nezadržitelně propadá jejímu kouzlu a zároveň se opájí krutostí a mocí nad životem a smrtí rasově méněcenné bytosti. Navzdory každodennímu utrpení se Vili a Colette sbližují. Jejich láska jim dodává sílu snášet peklo koncentračního tábora. V zoufalém boji o život společně naplánují riskantní útěk.
Můj názor: I Colette je velmi krásný a dojemný film. V Osvětimi jsem byla mnohem dříve, než jsem film viděla (a než byl natočen), a neuvědomovala jsem si, co se tam dělo. Zkrátka to ve mě nic nezanechalo, jako byste měli v mysli jen "Fajn, tak je to historie, kde prostě lidé zemřeli." Vůbec mi nedocházelo, že to místo je opravdové, že tam drželi lidi, které potom zabili. Byla jsem příliš mladá. A díky Colette se do té doby a do těch nevinných lidí umím vžít a tolik mě mrzí jejich smrt.
♥.

Lída Baarová (Česko, 2016)
Stručný děj: Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda - pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých "ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho - rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká.
Můj názor: Zamilovala jsem si tenhle film, i přesto kolik odpůrců má. Během tak krátké doby se ve filmu toho tolik odehraje. Je pravda, že se život s Lídou Baarovou nemazlil, ale pravdou je i to, že si za některé věci může bohužel sama. Pro mě byl tenhle film plný lásky, ale taky mě plně dojal a vyvolal ve mě lítost.
♥.

Zlodějka knih (USA/Německo, 2013)
Stručný děj: Síla slov a fantazie je ukrytá v knihách. Ale jen pro toho, kde je umí a chce přečíst. Film vypráví příběh Liesel, která se během druhé světové války dostane do pěstounské rodiny Hanse Hubermanna a jeho ženy Rosy, aby zde začala nový život. Liesel se snaží zapadnout - doma i ve škole, kde si z ní spolužáci utahují, protože neumí pořádně číst. Liesel je odhodlaná situaci změnit s jednostrannou posedlostí rodícího se učence. A získá k tomu pomoc svého dobrosrdečného nového tatínka. Hans se s Liesel učí dny i noci, během nichž se Liesel snaží podrobně prostudovat svoji první knihu, Hrobníkovu příručku, kterou si tajně "odnesla" z pohřbu svého bratra.
Liesel se také spřátelí s jejich novým hostem, židovským uprchlíkem Maxem, kterého před nacisty skrvývají ve sklepě. A právě Max je dalším, kdo ji povzbuzuje ve čtení a vtouze po vzdělání. Postupně se mění i její přátelství s mladým sousedem Rudym, který Liesel sice škádlí, ale přitom se do ní zamiluje. Dobu plnou utrpení a strádání pak všichni společně překonávají pomocí knih, které nejen pro sebe Liesel krade v knihovně místního starosty. A prostupně se naučí vážit si nejen síly slov, ale i moci nad nimi.
Můj názor: Pěkný příběh, ale podle mě tomu něco chybí. Není to příliš dlouhý film, ale připadá mi, že jo to zpracované docela zdlouhavě. Některé scény by tam ani nemusely být. Sice jsem knihu nečetla, ale podle mě by mohla být víc zajímavější.

Viděli jste nějaký z těchto filmů?
Jaký máte názor na toto téma?

Mějte se v lásce,

Komentáře

  1. Zlodějku knih se chystám číst, takže až to dočtu, tak se asi podívám i na film :) Taky mě tohle téma dost zajímá. Lidice a Lídu Baarovou jsem viděla a jsou to sice dost smutné filmy, ale krásné.

    OdpovědětVymazat
  2. Super tipy. Ja som o druhej svetovej vojne videla už takmer všetko. O dokumentoch nehovoriac. Naozaj silné príbehy ..

    Blog de la Licorne

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

RECENZE: Aussie - Šampon Miracle Shine

Šampon od Aussie - Miracle Shine obsahuje perlový prášek, ten by měl způsobit lesk vlasů, a australský ženšen, který má vlasy posílit a dodat jim energii. 

Kryštof - Srdcebeat

Dnes se spousta lidí konečně dočkalo nového CD kapely Kryštof. Nové album nese název Srdcebeat. Jedno z nejvíce žádaných cd se dnes začalo prodávat v T-mobile prodejnách.
Pakliže máte rádi Kryštofy a nemáte cd (či přemýšlíte o koupi), koukněte se níže. :)

INSPIRACE: Ofina

Před dvěma lety jsem ofinu ostříhanou měla, nechodila jsem ji průběžně zkracovat do stejného tvaru, a tak mi za ty dva roky dorostla na stejnou délku mých vlasů. Ještě ke konci starého roku (2016) jsem si ji nechala ostříhat znovu, možná, že jsem ji chtěla trošičku jinak, ale zatím jsem docela spokojená. Jen musím přiznat, že je to opravdu pracnější s ní než bez ní.